Výletní cíle na Jižní Moravě

Památník písemnictví na Moravě

Areál benediktinského opatství v Rajhradě nedaleko Brna budí majestátní dojem. Vždyť také u jeho zrodu stál slavný pražský architekt radikálního baroka Jan Blažej Santini-Aichel (mj. poutní kostely sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Narození Panny Marie ve Křtinách, kláštery v Plasech a v Kladrubech, pražský Thunovský palác – sídlo českého parlamentu aj.). Doslova šperkem je v komplexu klášterních budov monumentální chrámová loď kostela sv. Petra a Pavla, která je dlouhá čtyřicet metrů a zaklenuta do čtyř kopulí dosahuje výšky více než třiceti metrů.

Prostory rozsáhlého starobylého klášterního komplexu procházejí už po několik let náročnou stavební rekonstrukcí. To umožnilo otevřít klášterní prostory návštěvníkům - vlastně poprvé v dějinách - a to v souvislosti se zpřístupněním Památníku písemnictví na Moravě, který tu sídlí od roku 2005.

Rajhradský Památník písemnictví, to je především moderní expozice literatury vzniklé na Moravě. Na dvou podlažích návštěvník projde celou moravskou historií, jak se odráží v písemných památkách - od Velkomoravské říše až do dvacátého století. Ve zkratce se tak potká s význačnými středověkými rukopisy, odkazem Komenského, Kralickou biblí i spisy Prokopa Diviše nebo Karla st. ze Žerotína. Z novější doby nechybí význační autoři z oblasti krásné literatury, žurnalistiky i politiky - mj. Petr Bezruč, T. G. Masaryk, batři Mrštíkové, novinář Jan Ohéral, Jakub Deml, Vítězslav Nezval, Jan Skácel. Zajímavou a svébytnou kapitolou jsou knížky psané v moravských nářečích. Jako každé muzeum je i Památník odborným pracovištěm, a proto slouží jak laickým zájemcům, tak i odborným pracovníkům, studentům a badatelům (knihovní fond čítá celkem neuvěřitelných 65 000 svazků…).

Hluboký zážitek, který korunuje návštěvu památníku a kláštera, vyvolává klášterní knihovna. Tak zvláštní pocit jako tady nepoznáte v zámeckých sálech, ba ani v chrámových prostorách. Smělá, oslnivá architektura kleneb s nástropními freskami, bohatá štuková a zlacená výzdoba, knižní regály všude, kam se člověk podívá. Knihy, knihy a zase knihy. Desetitisíce jich tu spočívají svázány v deskách z bílé vepřovice opatřených vždy dvěma sponami. Řady knih (vystaveno je jich tu bezmála dvacet tisíc!) budí úžas – a vyzývají k pokoře. Je v nich totiž zachycen a uložen vývoj lidské vzdělanosti.

• 
• 
• 
• 
• 
•